Dnešní poplatek
205 Kč měsíčně za domácnost
Platí se jednou za domácnost bez ohledu na příjem a počet lidí. Peníze jdou přímo ČT a ČRo, mimo státní rozpočet.
Zákon č. 348/2005 Sb., stav k
Evropské domácnosti platí za veřejnoprávní média šesti různými způsoby. Sedmnáct ze 45 zemí v přehledu od roku 1999 poplatek zrušilo nebo převedlo na daň, dalších jedenáct samostatný poplatek nemělo vůbec. Česká Sněmovna o zrušení poplatků jedná od října 2026. Níže jsou částky, modely, novely, referenda, soudní rozhodnutí a seznam údajů, které se nepodařilo ověřit.
Platba je navázaná na domácnost, na přístroj, na účet za elektřinu, na daň z příjmu nebo na nákup přijímače. Ve 26 zemích ze 45 samostatná platba není a vysílání financuje rozpočet. Najeďte nebo ťukněte na zemi pro detail.
Elektřina. Poplatek na účtu za elektřinu je běžný v jižní Evropě a na Balkáně (Itálie, Řecko, Portugalsko, Srbsko, Bosna, Albánie). Zaváděl se tam, kde se klasická licence ve velkém neplatila. Itálie po přesunu v roce 2016 snížila úniky z odhadovaných 30 % na jednotky procent.
Daň. Finsko (2013), Švédsko (2019) a Island (2009) poplatek nahradily účelovou daní z příjmu, která se vybírá odděleně a jde jen vysílateli. Dánsko a Norsko poplatek zrušily a financují vysílání z obecných daní bez samostatné položky.
Přístroj. Od roku 1999 žádná země v přehledu nezavedla nový poplatek za přístroj. Turecko vybírá bandrol: daň 16 % z ceny televize nebo rádia, placenou jednou při nákupu.
Roční platba přepočtená na eura referenčními kurzy ECB k 23. 10. 2026. Ve Švédsku, Finsku a na Islandu se platí za osobu, dvoučlenná domácnost tedy platí až dvojnásobek stropu. Česko s 2 460 Kč (asi 101 €) je pod průměrem zbývajících poplatků, který EBU uvádí kolem 116 € ročně.
Kliknutí na řádek otevře detail země. Přepočty referenčními kurzy ECB k 23. 10. 2026: 1 € = 24,327 Kč · 0,8373 £ · 0,9227 CHF · 4,3945 zł · 11,131 SEK · 136,20 ISK. Srbský dinár, albánský lek a bosenskou marku ECB v denním seznamu neuvádí, u nich platí kurzy národních bank (marka je pevně navázaná, 1,956 za 1 €). Zdroj částek: zákony a oficiální stránky vysílatelů a výběrčích.
Zatímco Evropa poplatky rušila, Česko je v květnu 2025 po sedmnácti letech zvýšilo a rozšířilo na mobily a firmy podle počtu zaměstnanců. O sedmnáct měsíců později tatáž Sněmovna, jen v jiném složení, jedná o jejich úplném zrušení. Obě novely vedle sebe:
Platí se jednou za společnou domácnost bez ohledu na počet přijímačů, od května 2025 i za mobil, tablet či počítač připojený k internetu. Poplatek si vybírají sami vysílatelé (ČT, ČRo, často přes SIPO), není to příjem státního rozpočtu. Osvobozeni jsou lidé s těžkým zrakovým nebo sluchovým postižením a domácnosti s příjmem pod 2,15násobkem životního minima. Žádná obecná sleva pro důchodce či studenty neexistuje.
Zdroj: Ministerstvo kultury, Rozhlasové a televizní poplatky · zákon č. 119/2025 Sb. (PDF)
Stupnice násobků: 25-49 zam. 5× · 50-99 zam. 10× · 100-199 zam. 20× · 200-249 zam. 30× · 250-499 zam. 70× · 500 a víc 100×. Firmy navíc platí za každý pronajímaný vůz s přijímačem.
Nominální částky v tehdejších měnách (Kč, Kčs, Kč), bez přepočtu na dnešní ceny. Rovné úseky jsou zmrazení, skoky novely. Televizní poplatek přibyl až v roce 1955.
Zdroj řady: přehled sazeb dle jednotlivých právních předpisů, Koncesionářský poplatek v Česku (Wikipedie, s odkazy na předpisy), bodově ověřeno proti textu zákona č. 119/2025 Sb.
Očekávaný výběr 2026 podle generálního ředitele ČT Hynka Chudárka (ČTK). Přesný výběr poplatků ČRo pro rok 2026 se nepodařilo ověřit, u rozhlasu je proto jen návrh.
Podle zpravodajství ČTK vychází rozpočtový návrh zhruba o 1 mld. Kč méně pro ČT a o 0,4 mld. Kč méně pro ČRo oproti očekávanému výběru. Společné prohlášení EBU, EFJ, IPI, RSF a dalších z 22. června 2026 proto mluví o návratu financování „na úroveň zhruba před dvaceti lety“ a žádá záruky podle článku 5 Evropského aktu o svobodě médií (EMFA).
Stav k 24. říjnu 2026. První čtení proběhlo po devítihodinovém jednání s pevným časem hlasování 4:36; zamítnutí i vrácení vládě podpořilo 81 ze 177 přítomných poslanců (celá opozice), návrh přesto prošel dál.
Věcně totožné zrušení poplatků navrhovali senátoři ODS v roce 2009 (náhrada podílem na DPH; ČT 5,8 mld., ČRo 2 mld. Kč) a Piráti ve svém programu 2017 („Zrušíme koncesionářské poplatky… pevným podílem na výběru DPH“). Obě strany v říjnu 2026 hlasovaly proti tisku 231. A obráceně: zrušení dnes prosazuje hnutí ANO, jehož vláda poplatky ještě před pár lety nechávala být.
Zdroj: Domácí politika, přehled hlasování a historie návrhů · EBU, prohlášení k českému návrhu (22. 6. 2026)
Tři způsoby, jak financovat Českou televizi a Český rozhlas: dnešní poplatek, vládní rozpočtový model a analytický návrh účelového odvodu z příjmu. Zadejte svou domácnost, pak se podívejte, kolik by který model vybral a jak chrání nezávislost.
205 Kč měsíčně za domácnost
Platí se jednou za domácnost bez ohledu na příjem a počet lidí. Peníze jdou přímo ČT a ČRo, mimo státní rozpočet.
Zákon č. 348/2005 Sb., stav k
0 Kč přímo, 7,81 mld. Kč z daní
Domácnost nic samostatně neplatí. Ministerstvo kultury posílá ČT a ČRo pevnou částku stanovenou zákonem. Náklad nese rozpočet, tedy všichni daňoví poplatníci.
Sněmovní tisk 231 po 1. čtení. Není zákonem.
% z příjmu se stropem na osobu
Každý dospělý nad hranicí příjmu odvede malé procento, nejvýš do stropu. Vybírá Finanční správa, výnos jde zákonem jen médiím. Inspirace: Finsko a Švédsko.
Analytický návrh tohoto webu. Parametry vyžadují fiskální kalibraci níže.
Celostátní simulace pro rok 2026 nad rozdělením mezd (ISPV 2025, přepočteno růstem mezd 2026) a důchodů (ČSSZ). Výsledek je vždy interval tří scénářů, ne jedno číslo. Parametry sdílí s kalkulačkou výše.
Skutečný výběr, plán, legislativní návrh a modelovaný výnos odvodu vedle sebe. U každé položky je období a typ údaje.
Žádné skóre. Věcné srovnání konkrétních pojistek, každá buňka nese typ údaje. Rozhodující měřítko dává čl. 5 Evropského aktu o svobodě médií.
Konstrukce, kontrola a co se dělo potom. Vývoj v zemi nepřisuzujeme modelu financování, pokud příčinnou souvislost nelze doložit.
Každý bod je rok, ve kterém aspoň jedna země poplatek zrušila, převedla na daň, nebo zásadně přestavěla; větší bod znamená víc změn v jednom roce. Klikněte na rok, posuňte posuvník nebo osu přehrajte. Česko 2025 je jediný červený bod: poplatek se tam nezrušil, ale zvýšil.
Nizozemsko poplatek zrušilo v roce 2000 jako administrativní zjednodušení, Francie v roce 2022 jako součást předvolebního balíčku proti drahotě, Slovensko 2023 jako jeden z řady „protilichvářských“ zákonů. V Dánsku přišel spolu se zrušením poplatku (2019-2022) i škrt rozpočtu DR o 20 % během pěti let, zavření kanálů a zhruba 400 propuštěných.
Povolení od pošty či telegrafního úřadu, poplatek za každý přístroj, kontroly a „detektorové dodávky“. Británie 1922 (10 šilinků ročně), Československo 1923, Německo 1924 (2 říšské marky měsíčně).
Poplatek se stěhuje z přístroje na domácnost, přibývá televizní příplatek (Británie barevná TV 1968; Československo má TV poplatek od 1955). Samostatné rozhlasové licence postupně mizí (Británie 1971).
Kde úniky rostly, migruje poplatek na účet za elektřinu (Řecko, Portugalsko, později Itálie 2016 a Srbsko 2016). Úniky klesly z desítek procent na jednotky.
Nizozemsko 2000, Maďarsko 2002, Rumunsko 2017, Francie 2022 (přes DPH), Slovensko 2023. Stabilitu financování určují zákonné vzorce, víceleté rámce a valorizace.
Island 2009, Finsko 2013, Švédsko 2019: poplatek se mění ve viditelnou položku daně z příjmu. U Finska a Švédska je progresivní se stropem, u Islandu paušální na osobu.
Povinnost přestává záviset na vlastnictví přístroje. Německo 2013 příspěvek za byt, Švýcarsko 2019 za domácnost, Rakousko 2024 za hlavní bydliště (z příkazu ústavního soudu), Česko 2025 rozšíření na internetová zařízení.
Všude, kde se o poplatku hlasovalo v referendu, poplatek přežil: Švýcarsko 2018 i 2026, Slovinsko 2026. A všude, kde se rušil jen parlamentní většinou, to šlo rychle, ale s otazníky nad nezávislostí. Druhý pilíř tvoří ústavní soudy: v Německu a Rakousku poplatek nejen podržely, ale i přestavěly.
Totální zrušení Švýcaři odmítli drtivě. Argument, který zabral: konec čtyřjazyčné SRG a regionálních soukromých stanic, které se o poplatek dělí.
Iniciativa neprošla, ale poplatek stejně klesá: vláda jako protinávrh slíbila 312 CHF od 2027 a 300 CHF od 2029. Přímá demokracie poplatek nezrušila, ale o desetinu ho zlevnila. V sázce bylo podle BAK Economics zhruba 5 500 pracovních míst v SRG.
Nejtěsnější výsledek v historii evropských poplatků. Neoficiální průběžné výsledky Státní volební komise (DVK) po započtení domácích poštovních hlasů: 462 299 hlasů proti zrušení, 461 753 pro, rozdíl 546 hlasů, účast 54,62 %. Po započtení hlasů ze zahraničí uvádí Public Media Alliance 50,14 % pro zachování. Čísla se mezi aktualizacemi DVK mírně posouvala, konečný výsledek má komise potvrdit do 30. 10. 2026. Referendum je nezávazné; vláda Janeze Janši přesto chce povinnou platbu ukončit.předběžné výsledky
Prošlo o tisíce hlasů. Právě tahle těsnost živila další dekádu opakovaných pokusů poplatek zrušit nebo snížit.
Oficiální výsledek DVK: voliči potvrdili Golobův zákon o řízení vysílatele proti výzvě SDS. Ústavní soud pozastavení zákona zrušil v květnu 2023. Slovinsko tak v roce 2022 volilo pro nezávislejší řízení a v roce 2026 těsně pro poplatek, zatímco vláda zvolená mezitím chce opak obojího.
Hlasovalo se o zákonu o vysílateli LRF, ne o poplatku (ten zanikl už v lednu 1999). Voliči zákon zrušili, privatizace Radia Liechtenstein selhala a stanice 3. 4. 2025 přestala vysílat. Země od té doby nemá domácího veřejnoprávního vysílatele.
Tři hlasování šla přímo na existenci nebo výši poplatku (Švýcarsko 2018 a 2026, Slovinsko 2026) a ve všech poplatek přežil. Dvě se týkala jeho podoby a řízení vysílatele. Lichtenštejnsko 2024 hlasovalo o zákonu o vysílateli a přišlo o rozhlas. Každé zrušení poplatku v přehledu proběhlo bez referenda, rozhodnutím parlamentu: Francie, Dánsko, Slovensko, Rumunsko, Maďarsko.
Poplatek domácnosti je jen část příběhu: vysílatelé mají i reklamu, sponzoring a dotace. EBU ve zprávě Funding of Public Service Media (únor 2026, data za rok 2024) počítá veřejné financování na obyvatele. Celkem jde v prostoru EBU o 41 miliard eur ročně a financování za dekádu reálně kleslo asi o 9 %.
Pro Česko EBU v citovaných výstupech hodnotu na obyvatele neuvádí a dopočítávat ji z neúplných dat by byla chyba: přesný výběr rozhlasového poplatku za rok 2026 se ověřit nepodařilo (viz Zdroje a nejistoty). Podíl financování veřejnoprávních médií na HDP ve 45 zemích klesl z 0,18 % (2014) na 0,14 % (2024).
Každá karta má model, částku, výběrčího, vysílatele a stručnou historii včetně toho, co se v zemi děje právě v roce 2026. Klikněte pro detail se zdroji.
Každá částka má zdroj, přednostně primární: zákon, oficiální stránku vysílatele, regulátora nebo výběrčího. Kde jde o sekundární zpravodajství, je to u země uvedeno. Níže je seznam údajů, které se k 24. 10. 2026 nepodařilo ověřit.